Diferenciální diagnóza zvětšení lymfatických uzlin

Definice a klinický význam

EXP SCH

Student
  • definuje lymfadenopatii jako zvětšení jedné nebo více mízních uzlin;
  • uvede, že za patologické jsou obvykle považovány uzliny větší než 1,5–2 cm, přičemž velikost uzlin se liší podle lokalizace a klinického kontextu;
  • rozdělí lymfadenopatii na:
    • lokalizovanou (postižena jedna uzlinová oblast),
    • generalizovanou (postiženy ≥ 2 nesousedící oblasti);
  • vysvětlí význam tohoto rozdělení pro diferenciální diagnostiku.

 3 EXP SCH

  • interpretuje význam rozsahu lymfadenopatie:
    • lokalizovaná® lokální infekce, metastáza solidního nádoru
    • generalizovaná® HIV, EBV, CMV, autoimunitní onemocnění, CLL, lymfomy
  • uvede, že pravděpodobnost maligní etiologie stoupá s věkem:
    • u nemocných mladších 30 let převažují benigní příčiny,
    • u nemocných starších 50 let významně narůstá podíl maligních příčin.

Klinické vyšetření

 2  4  7 EXP SCH

Student
  • provede fyzikální vyšetření mízních uzlin;
  • hodnotí:
    • velikost, bolestivost, konzistenci, pohyblivost, splývání do paketů, změny kůže nad uzlinou.

 3 EXP SCH

Student interpretuje význam nálezu
Nález Pravděpodobná etiologie
bolestivá měkká uzlina akutní infekce
tuhá nebolestivá uzlina malignita
pakety uzlin lymfom, metastázy, TBC
spontánní regrese benigní reaktivní proces
dlouhodobá progrese velikosti malignita


Akutní, subakutní a chronická lymfadenopatie

 3 EXP SCH

Student
  • rozdělí lymfadenopatii podle délky trvání na:
    • akutní,
    • subakutní,
    • chronickou;
  • interpretuje význam tohoto rozdělení:
    • akutní → bakteriální infekce
    • subakutní → EBV, CMV, toxoplazmóza
    • chronická → lymfomy, CLL, TBC, autoimunitní onemocnění


Diferenciální diagnostika podle lokalizace

 2  3  7 EXP LEA

Student
  • využije lokalizaci lymfadenopatie při diferenciální diagnostice.
Lokalizace Na co pomýšlet
krční ORL infekce, EBV, nádory ORL oblasti
supraklavikulární malignita
levá supraklavikulární (Virchowova) karcinom žaludku, nádory GIT
axilární karcinom prsu, melanom HK
inguinální infekce DK, pohlavně přenosné infekce, melanom
generalizovaná HIV, CLL, lymfomy
  • uvede, že ve všech lokalizacích se mohou vyskytnout Hodgkinův lymfom, nehodgkinské lymfomy i CLL, proto samotná lokalizace diagnózu neurčuje, ale pouze usměrňuje diferenciální diagnostiku;
  • cíleně pátrá po infekčním ložisku ve spádové oblasti postižené uzliny.

(Nápověda: krční uzliny → ORL oblast, axila → horní končetina, třísla → dolní končetina, erysipel, kožní infekce.)


Zobrazovací vyšetření

 2  4  7 EXP SCH

Student
  • vysvětlí význam ultrazvukového vyšetření jako základní zobrazovací metody u periferní lymfadenopatie.

 3 EXP SCH

Student interpretuje sonografický nález:

Benigní uzlina Maligní uzlina
oválný tvar kulovitý tvar
zachovaná diferenciace kúry a dřeně setřelá architektura
zachovaný hilus vymizení hilu
homogenní struktura nehomogenní struktura
  • vysvětlí význam CT při hodnocení hlubokých uzlinových oblastí:
    • mediastinum, retroperitoneum, mezenterium, pánev.

(Nápověda: CT slouží především ke stanovení rozsahu postižení, k průkazu hlubokých uzlinových oblastí a k navigaci biopsie.)

  • vysvětlí význam PET/CT pro:
    • staging lymfomů, výběr nejvhodnější uzliny k biopsii, hodnocení léčebné odpovědi.

(Nápověda: PET/CT hodnotí nejen rozsah, ale i metabolickou aktivitu onemocnění, používá se zejména při stagingu lymfomů, výběru nejvhodnější uzliny k biopsii a hodnocení léčebné odpovědi.)


Biopsie mízní uzliny

EXP SCH

Student
  • vysvětlí, že definitivní diagnóza lymfomu je založena na histologickém vyšetření uzliny.

 3 EXP SCH

Student zdůvodní výběr uzliny k biopsii
  • preferuje uzlinu:
    • zvětšenou, progresivně rostoucí, bez spontánní regrese, velikosti alespoň 2 cm;
  • vysvětlí, že uzliny menší než 1 cm mají nízký diagnostický výtěžek;
  • preferuje uzliny nad bránicí:
    • krční, supraklavikulární, axilární;
  • vysvětlí, proč jsou tříselné uzliny méně vhodné k diagnostické biopsii.

(Nápověda: tříselné uzliny bývají často reaktivně změněné, s nespecifickými histologickými nálezy a nižším diagnostickým výtěžkem.)

 2  4  7 EXP SCH

  • vysvětlí, že při podezření na lymfom je metodou volby exstirpace celé uzliny;
  • uvede, že tenkojehlová aspirace (FNAB) obvykle nestačí ke stanovení diagnózy lymfomu;
  • uvede situace, kdy lze použít tru-cut biopsii pod zobrazovací kontrolou

(např. mediastinální uzliny, EBUS, retroperitoneální uzliny).

 3 EXP SCH

Student vysvětlí, na jaká vyšetření lze uzlinu odeslat (jmenuje aspoň čtyři)
  • histologie, imunohistochemie, průtoková cytometrie, cytogenetika, molekulární genetika (PCR), mikrobiologická kultivace.
  • zdůvodní, proč je při podezření na lymfom nutné zaslat uzlinu nativní, nefixovanou.

(Nápověda: část materiálu je potřeba pro průtokovou cytometrii, cytogenetická a molekulárně genetická vyšetření, která nelze spolehlivě provést z formalinem fixované tkáně.)