SSP:219

Z Profiles

Křeče (pediatrie)

NOVOROZENECKÉ KŘEČE 219A

Student ví, jak vypadají křeče u novorozence a umí vysvětlit základy patofyziologie problému:

  • tonicko-klonický charakter, okohybné jevy, oromandibulární automatismy, apnoe, třes, tonusové změny
  • nezralost inhibičních neurotransmisí

Student zná základní dělení křečového stavu podle příčiny a klinického projevu:

  • provokované vs. neprovokované, fokální vs. generalizované

Student zná důvody převahy symptomatických křečí v novorozeneckém věku a umí jmenovat nejčastější příčiny:

  • hypoxicko-ischemická encefalopatie, metabolické poruchy (hypoglykémie, hypokalcémie, hyponatrémie, acidóza, alkalóza, hyperamonémie), infekce CNS, krvácení do CNS, stavy po KPR či po úrazu, malformace CNS, neonatální epilepsie/genetické syndromy, intoxikace, abstinenční příznaky

Student zná život ohrožující příčiny, kde je bezodkladná kauzální intervence

  • význam kauzální terapie u symptomatických křečí

Student vede cílenou anamnézu zaměřenou na dif. dg. křečového stavu:

  • porod, Apgar, PMV, RA, infekční rizika, medikace matky

Student je schopen provést fyzikální vyšetření se zaměřením na neurologický stav:

  • tonus, hybnost, chování, vědomí, zornice

Student popíše přínos základního laboratorního a zobrazovacího vyšetření v dif dg. křečového stavu:

  1. krevní plyny, ionty vč. Ca, Mg, glukóza, ABR – acidóza, alkalóza ev. hyperamonémie
  2. zobrazení mozku (UZ, MRI, CT),
  3. EEG vč. kontinuální

Student zahájí první pomoc při novorozeneckých křečích – ABC stabilizace, příp. korekce hypoglykemie/iontové dysbalance, tlumení záchvatu:

  1. fenobarbital 1. volba,
  2. midazolam, levetiracetam jako alternativy

Student rozumí nutnosti urgentního odeslání k hospitalizaci:

  • časná kauzální i symptomatická terapie, mezioborové spolupráce, prognóza

Student vysvětlí rodičům význam vyšetření, postup péče, možnou prognózu a potřebu následného sledování

Křeče u dětí mimo novorozenecké období (219B)

Student umí popsat obecnou patofyziologii vzniku křečového stavu:

  • odlišení od neepileptických příčin paroxyzmálního motorického projevu (synkopa, febrilní třes, psychogenní příhody).

Student zná prevalenci křečí u dětí a rozlišuje:

  • křečový záchvat provokovaný vs. neprovokovaný

Student vyjmenuje nejčastější příčiny křečí u dětí a odliší jejich výskyt dle věku:

  • febrilní křeče, epilepsie, infekce CNS, úrazy hlavy, vrozené strukturální anomálie a malformace, metabolické poruchy a poruchy vnitřní prostředí, intoxikace, cévní mozkové příhody

Student zná definici epilepsii a vysvětlí základní patofyziologii vzniku epileptického záchvatu a jeho typy:

  • Nerovnováha mezi excitační a inhibiční aktivitou neuronálních okruhů
  • Fokální vs. generalizované, symptomatické vs. idiopatické
  • Záchvaty s poruchou vědomí a bez
  • Motorické projevy, čití a smysly, vegetativní projevy
  • První epileptický záchvat vs. známá epilepsie

Student umí rozlišit jednoduché a komplikované febrilní křeče

  • odliší diagnostický postup a prognózu

Student zná typické znaky určující typ epileptického syndromu:

  • Klinický obraz, EEG, věk, neurologický nález, příp. známky opoždění vývoje

Student je schopen blíže popsat alespoň 2 epileptické syndromy z níže uvedených:

  • Např. Westův syndrom, juvenilní myoklonická epilepsie, benigní epilepsie s centrotemporálními hroty (Rolandická epilepsie), Lennox-Gastautův syndrom, dětské absence

Student zná definici status epilepticus, umí vysvělit jeho rizika a zná iniciální terapii v časovém kontaxtu:

  • základní první pomoc při záchvatu, ABCD přístup.
  • Aplikuje algoritmus akutní léčby:
    • a) 1. linie: diazepam (rektálně/i.v.), midazolam (bukálně/nasálně/i.v.),
    • b) 2. linie: fenytoin, levetiracetam, valproát (dle stavu a věku),
    • c) 3. linie: anestetika – ARO, anestatika, intubace

Student vede cílenou anamnézu napomáhající dif. dg. procesu:

  • prodromy, aura, věk, vývoj, RA, přidružené příznaky

Student umí provést fyzikální vyšetření vč. orientačního neurologické vyšetření:

  • stav vědomí GCS, meningeální jevy, fokální neurologické deficity, smyslové poruchy

Student umí indikovat akutní laboratorní a zobrazovací vyšetření a zná jejich přínos:

  • krev (glukóza, ionty, KO, CRP), ABR
  • zobrazovací metody (CT/MRI),
  • EEG dle typu záchvatu.

Student vysvětlí rodičům průběh záchvatu, zásady domácí první pomoci, kdy volat ZZS, a co je důležité sdělit lékaři.

Zdroje