Gastrointestinální reflux, dysfagie, kojenecká kolika (pediatrie, learning outcomes)

Z Profiles

Ssps.png S2.8 Ssps.png S2.9

Gastrointestinální reflux, dysfagie, kojenecká kolika (příčiny)

Gastroezofageální reflux (GER) / refluxní choroba (GERD)

1. Definujte GER a GERD a vysvětlete rozdíl (fyziologie vs. patologie)

  • Student definuje GER jako vůlí neovlivnitelný zpětný tok žaludečního obsahu do jícnu (± duodenální obsah).
  • Student odliší fyziologický GER kojence (regurgitace u prospívajícího dítěte) od GERD (refluxní choroba) = patologický reflux s komplikacemi nebo poruchou prospívání.

2. Popište epidemiologii a typický věkový průběh

  • Student ví, že regurgitace je u kojenců běžná a často spontánně ustupuje s maturací GIT, vertikalizací a zavedením tužší stravy.
  • Student vysvětlí, že u starších dětí se uplatňují jiné rizikové faktory (např. obezita).

3. Vysvětlete etiopatogenezi a rizikové faktory

  • Student vysvětlí roli dysfunkce dolního jícnového svěrače, poruchy clearance jícnu, porucha evakuace žaludku.
  • Student vyjmenuje RF: stravovací režim, dieta, neurologické postižení, hiátová hernie, astma, obezita, aj.

4. Popište klinický obraz včetně extraezofageálních projevů

  • Student vyjmenuje GIT příznaky (regurgitace/zvracení, pyróza, dysfagie, odmítání jídla, neprospívání, hemateméza/meléna, anémie).
  • Student vyjmenuje extraintestinální projevy (kašel, laryngitidy, aspirace/pneumonie, sinusitidy/otitidy, apnoe/BRUE) a vysvětlí, že mohou dominovat.

5. Rozpoznejte varovné příznaky a urgentní diferenciální diagnostiku

  • Student rozpozná „red flags“: biliární zvracení, projektilové zvracení, neprospívání, dehydratace, hemateméza, alterace stavu, febrilie, neurologické příznaky.
  • Student umí určit stavy k urgentnímu vyloučení (např. volvulus/malrotace, pylorostenóza, sepse, ileus/invaginace).

6. Indikujte diagnostiku a vysvětlete přínos metod

  • Student ví, že u fyziologického GER prosperujícího kojence často stačí anamnéza + FV + edukace.
  • Student umí indikovat:
    • 24h pH-metrie s impedancí (nekyselé refluxy),
    • endoskopii s biopsií (ezofagitida/Barrettův jícen),
    • RTG pasáž (anatomie)

7. Zahajte léčbu a stanovte eskalační postup

  • Student zahájí režimová opatření (zahuštění stravy, menší častější dávky, polohování se zvýšením horní poloviny těla; u kojenců ne pronačně kvůli SIDS, u starších dětí změna životního stylu, pravidelná, nedráždivá strava, nesycené nápoje, nejíst před spaním).
  • Student zná roli fyzioterapie (rehabilitace bránice) a farmakoterapie (PPI u GERD, krátkodobě antacida/mukoprotektiva dle kontextu u starších dětí; prokinetika rutinně ne).
  • Student zná indikace k chirurgickému výkonu (fundoplikace - výjimečně – selhání konzervativní léčby/komplikace (Barretův jícen)).

Kojenecká kolika (excesivní pláč) – příčiny a stavy k vyloučení

Časté (benigní/pravděpodobné mechanizmy) Vzácné organické příčiny a dif.dg. (vč. urgentních) Vzácné organické příčiny a dif.dg. (vč. urgentních)
Funkční/behaviorální syndrom (nezralost regulace chování a spánku)

Aerofagie při kojení/krmení (technika, rychlé pití)

Možná porucha mikrobiomu (benefit  probiotik u části dětí)

Přechodná intolerance/ABKM nebo GER jako přispívající faktor (u části kojenců)

Psychosociální faktory (stres, úzkost/deprese matky, vyčerpání rodin)

▲ ▲  Sepse / závažná infekce (horečka/hypotermie, letargie, špatné pití)

▲ ▲  Invaginace (paroxysmy pláče, zvracení, enterorhagie)

▲ ▲  Ileus / volvulus / uskřinutá kýla (distenze, biliiání zvracení)

▲ ▲  UTI/pyelonefritida (pláč, teploty, špatné pití – může být jediný příznak)

▲ ▲  Pylorostenóza (progresivní zvracení, neprospívání)

Trauma / fraktura / CAN (včetně násilné poranění hlavy (Aubusive head trauma, dř. shaken baby sy)

Otitis media (horečka, tahání za ucho) Gastroenteritida / zácpa / fisura ani (bolest při defekaci)

ABKM (krev ve stolici, ekzém, atopie v rodině)

Neurologická příčina (křeče, abnormální tonus, změna stavu vědomí)

1. Definujte kojeneckou koliku a uveďte diagnostická kritéria

  • Student definuje koliku jako syndrom nadměrného, intenzivního, obtížně utišitelného pláče bez jasné organické příčiny.
  • Student uvede typický věk (cca 2. týden–4. měsíc, vrchol kolem 3. měsíce) a pravidlo „tří“ (klasicky >3 h/den, >3 dny/týden, >3 týdny).

2. Vysvětlete pravděpodobné mechanismy a rizikové faktory

  • Student zná multifaktoriální pozadí: reakce na jakýkoli diskomfort, nemusí souviset s GIT, nezralost GIT/NS, aerofagie, hyperperistaltika, dysmikrobie, možný podíl GER/ABKM u části dětí, psychosociální stres.

3. Popište typický klinický obraz a odlište jej od varovných stavů

  • Student popíše paroxysmální pláč s typickým chováním (kopání, pěsti, hypertonus, distenze břicha, často úleva po odchodu plynů/stolice).
  • Student rozpozná varovné příznaky: horečka/hypotermie, letargie, zvracení (zejména biliární), krev ve stolici, neprospívání, známky bolesti při močení, trauma.

4. Stanovte diagnostický postup

  • Student ví, že při normálním prospívání a normálním FV často není nutná další diagnostika.
  • Student umí indikovat dovyšetření při atypickém průběhu a cíleně vyloučit organickou příčinu (viz GER výše)

5. Doporučte bezpečná režimová opatření a komunikaci s rodiči

  • Student umí rodiče uklidnit (benigní, samoodeznívající) a dá doporučení: technika krmení, odříhnutí, rytmické utišování, masáž bříška, teplá koupel, bezpečnost (nikdy netřást – prevence shaken baby sy.).
  • Student zná možnosti podpory (individuálně lze zkusit probiotika typu Lactobacillus reuteri).

VyhnaR