Gastrointestinální reflux, dysfagie, kojenecká kolika (pediatrie, learning outcomes)
Gastrointestinální reflux, dysfagie, kojenecká kolika (příčiny)
Gastroezofageální reflux (GER) / refluxní choroba (GERD)
1. Definujte GER a GERD a vysvětlete rozdíl (fyziologie vs. patologie)
- Student definuje GER jako vůlí neovlivnitelný zpětný tok žaludečního obsahu do jícnu (± duodenální obsah).
- Student odliší fyziologický GER kojence (regurgitace u prospívajícího dítěte) od GERD (refluxní choroba) = patologický reflux s komplikacemi nebo poruchou prospívání.
2. Popište epidemiologii a typický věkový průběh
- Student ví, že regurgitace je u kojenců běžná a často spontánně ustupuje s maturací GIT, vertikalizací a zavedením tužší stravy.
- Student vysvětlí, že u starších dětí se uplatňují jiné rizikové faktory (např. obezita).
3. Vysvětlete etiopatogenezi a rizikové faktory
- Student vysvětlí roli dysfunkce dolního jícnového svěrače, poruchy clearance jícnu, porucha evakuace žaludku.
- Student vyjmenuje RF: stravovací režim, dieta, neurologické postižení, hiátová hernie, astma, obezita, aj.
4. Popište klinický obraz včetně extraezofageálních projevů
- Student vyjmenuje GIT příznaky (regurgitace/zvracení, pyróza, dysfagie, odmítání jídla, neprospívání, hemateméza/meléna, anémie).
- Student vyjmenuje extraintestinální projevy (kašel, laryngitidy, aspirace/pneumonie, sinusitidy/otitidy, apnoe/BRUE) a vysvětlí, že mohou dominovat.
5. Rozpoznejte varovné příznaky a urgentní diferenciální diagnostiku
- Student rozpozná „red flags“: biliární zvracení, projektilové zvracení, neprospívání, dehydratace, hemateméza, alterace stavu, febrilie, neurologické příznaky.
- Student umí určit stavy k urgentnímu vyloučení (např. volvulus/malrotace, pylorostenóza, sepse, ileus/invaginace).
6. Indikujte diagnostiku a vysvětlete přínos metod
- Student ví, že u fyziologického GER prosperujícího kojence často stačí anamnéza + FV + edukace.
- Student umí indikovat:
- 24h pH-metrie s impedancí (nekyselé refluxy),
- endoskopii s biopsií (ezofagitida/Barrettův jícen),
- RTG pasáž (anatomie)
7. Zahajte léčbu a stanovte eskalační postup
- Student zahájí režimová opatření (zahuštění stravy, menší častější dávky, polohování se zvýšením horní poloviny těla; u kojenců ne pronačně kvůli SIDS, u starších dětí změna životního stylu, pravidelná, nedráždivá strava, nesycené nápoje, nejíst před spaním).
- Student zná roli fyzioterapie (rehabilitace bránice) a farmakoterapie (PPI u GERD, krátkodobě antacida/mukoprotektiva dle kontextu u starších dětí; prokinetika rutinně ne).
- Student zná indikace k chirurgickému výkonu (fundoplikace - výjimečně – selhání konzervativní léčby/komplikace (Barretův jícen)).
Kojenecká kolika (excesivní pláč) – příčiny a stavy k vyloučení
| Časté (benigní/pravděpodobné mechanizmy) Vzácné organické příčiny a dif.dg. (vč. urgentních) | Vzácné organické příčiny a dif.dg. (vč. urgentních) |
| Funkční/behaviorální syndrom (nezralost regulace chování a spánku)
Aerofagie při kojení/krmení (technika, rychlé pití) Možná porucha mikrobiomu (benefit probiotik u části dětí) Přechodná intolerance/ABKM nebo GER jako přispívající faktor (u části kojenců) Psychosociální faktory (stres, úzkost/deprese matky, vyčerpání rodin) |
▲ ▲ Sepse / závažná infekce (horečka/hypotermie, letargie, špatné pití) ▲ ▲ Invaginace (paroxysmy pláče, zvracení, enterorhagie) ▲ ▲ Ileus / volvulus / uskřinutá kýla (distenze, biliiání zvracení) ▲ ▲ UTI/pyelonefritida (pláč, teploty, špatné pití – může být jediný příznak) ▲ ▲ Pylorostenóza (progresivní zvracení, neprospívání) Trauma / fraktura / CAN (včetně násilné poranění hlavy (Aubusive head trauma, dř. shaken baby sy) Otitis media (horečka, tahání za ucho) Gastroenteritida / zácpa / fisura ani (bolest při defekaci) ABKM (krev ve stolici, ekzém, atopie v rodině) Neurologická příčina (křeče, abnormální tonus, změna stavu vědomí) |
1. Definujte kojeneckou koliku a uveďte diagnostická kritéria
- Student definuje koliku jako syndrom nadměrného, intenzivního, obtížně utišitelného pláče bez jasné organické příčiny.
- Student uvede typický věk (cca 2. týden–4. měsíc, vrchol kolem 3. měsíce) a pravidlo „tří“ (klasicky >3 h/den, >3 dny/týden, >3 týdny).
2. Vysvětlete pravděpodobné mechanismy a rizikové faktory
- Student zná multifaktoriální pozadí: reakce na jakýkoli diskomfort, nemusí souviset s GIT, nezralost GIT/NS, aerofagie, hyperperistaltika, dysmikrobie, možný podíl GER/ABKM u části dětí, psychosociální stres.
3. Popište typický klinický obraz a odlište jej od varovných stavů
- Student popíše paroxysmální pláč s typickým chováním (kopání, pěsti, hypertonus, distenze břicha, často úleva po odchodu plynů/stolice).
- Student rozpozná varovné příznaky: horečka/hypotermie, letargie, zvracení (zejména biliární), krev ve stolici, neprospívání, známky bolesti při močení, trauma.
4. Stanovte diagnostický postup
- Student ví, že při normálním prospívání a normálním FV často není nutná další diagnostika.
- Student umí indikovat dovyšetření při atypickém průběhu a cíleně vyloučit organickou příčinu (viz GER výše)
5. Doporučte bezpečná režimová opatření a komunikaci s rodiči
- Student umí rodiče uklidnit (benigní, samoodeznívající) a dá doporučení: technika krmení, odříhnutí, rytmické utišování, masáž bříška, teplá koupel, bezpečnost (nikdy netřást – prevence shaken baby sy.).
- Student zná možnosti podpory (individuálně lze zkusit probiotika typu Lactobacillus reuteri).
VyhnaR