Umělá mléčná výživa kojenců (pediatrie, learning outcomes)

Z Profiles

Ssps.png 89

1. Definuj umělou mléčnou výživu a její místo v péči o kojence

  • Náhradní nebo doplňková výživa v situacích, kdy kojení není možné, kontraindikované nebo nedostatečné
  • Platí, že kojení je vždy preferováno, protože biologické, imunologické a epigenetické účinky mateřského mléka nelze plně nahradit,
  • Umělá formule je bezpečná a nutričně adekvátní alternativa, nikoli ekvivalent mateřského mléka. Pokud není uvedeno jinak, jsou veškeré mléčné formule na bázi kravského mléka.

2. Rozděl výživu kojence podle věku a vysvětlete roli formulí v jednotlivých obdobích

  • Rozlišujte 3 období výživy kojence:
    • Výhradně mléčná výživa (0–4 měsíce)
    • Přechodné období (4–6 měsíců),
    • Smíšená strava (6–12 měsíců),
  • Správně indikujte počáteční nebo pokračovací formuli podle věku a klinické situace
  • Uveďte doporučený denní objem mléčné výživy (cca 150–180 ml/kg/den)

3. Rozděl kojenecké formule podle věku a složení

a) Počáteční formule (označení 1):
  • výhradní mléčná výživa či dokrm u kojených dětí
  • mléčná složka stravy až do 12 měsíců věku
  • vysvětli princip adaptace kravského mléka - snížení celkového obsahu bílkovin, úprava poměru syrovátka : kasein > 1, absence sacharózy,
  • složení: bílkoviny (adaptované), sacharidy (laktóza jako hlavní zdroj energie), tuky (rostlinné, LC-PUFA), mikronutrienty dle legislativy.
b) Pokračovací formule (označení 2):
  • mléko od 4.–6. měsíce věku, současně se zaváděním příkrmů,
  • vysvětli rozdíly oproti počáteční formuli: vyšší obsah bílkovin, nižší míra adaptace, možnost obsahu sacharózy, vyšší obsah Fe a dalších minerálů,
  • pokračovací formule není nutná, pokud dítě prospívá na počáteční formuli.
c) Batolecí mléka
  • vysvětlí, že batolecí mléka (3, 4) nejsou nezbytná při pestré stravě.

4. Indikuj speciální formule podle klinického stavu dítěte

a) Antirefluxní formule (AR)
  • pouze při klinicky významném GER se zvracením
  • vysvětli mechanismus zahuštění (škrob, karubin),
  • rozlišuj fyziologický reflux kojenců od patologického GER,
  • AR mléko nezabrání refluxu, pouze snižuje regurgitaci, není indikováno rutinně.
b) Hypoalergenní (HA) formule
  • částečně hydrolyzovaná bílkovina určena pouze u dětí se zvýšeným rizikem alergie, nikoli při klinických projevech alergie !!!
  • není léčbou alergie na BKM, preventivní efekt je kontroverzní, nejlepší prevencí alergie je kojení.
c) Formule při alergii na bílkovinu kravského mléka (ABKM)
  • rozlišuj:
    • extenzivně hydrolyzované formule (lehčí–střední formy ABKM),
    • aminokyselinové formule (elementární) při těžkých formách,
  • indikuj tyto formule jako léčbu, nikoli běžnou výživu,
  • vysvětli jejich omezení (hořká chuť, vysoká cena, preskripce).
d) Formule se sníženým obsahem laktózy
  • pouze při sekundárním deficitu laktázy
  • vysvětli, proč nejsou vhodné pro rutinní použití
  • primární laktázová intolerance v kojeneckém věku je extrémně vzácná.
e) Sójové formule
  • úzké indikace (galaktosémie, veganství, deficit laktázy)
  • vysvětli jejich nevýhody:**riziko alergie, nutnost fortifikace, fytoestrogeny,
  • nezaměň sójovou formuli s běžným sójovým „mlékem“
f) Formule pro předčasně narozené a specificky nemocné děti
  • indikuj pre- formule u nedonošených dětí
  • vysvětli roli fortifikace mateřského mléka,
  • uveď situace vyžadující speciální nutriční formule: chronické selhání ledvin, vrozené poruchy metabolismu (např. PKU).

5. Odeber cílenou nutriční anamnézu u kojence

  • Student se cíleně ptá na:
    • způsob výživy od narození (kojení, dokrm, formule), důvod a věk ukončení kojení, toleranci mléka (regurgitace, průjem, krev ve stolici, ekzém),
  • růst a prospívání
  • rodinnou anamnézu alergií
  • sociální a kulturní faktory (veganská strava).

6. Proveď cílené fyzikální vyšetření ve vztahu k výživě

  • hodnocení růstové křivky (hmotnost, délka, obvod hlavy),
  • známky:**neprospívání, dehydratace, malabsorpce, alergických projevů (kůže, GIT, respirační trakt).

7. Uveď rizika nevhodné mléčné výživy

  • neupravená kravská a kozí mléka nejsou vhodná do 1 roku:
    • nadměrná renální zátěž, riziko anémie a krvácení, deficit vitaminů, vysoká antigenicita
    • kravské mléko až po 1. roce, do 2–3 let vždy plnotučné.

8. Komunikuj s rodiči o volbě umělé výživy

  • vysvětli rodičům důvod volby konkrétní formule,
  • zdůrazní, že „lepší“ mléko neznamená „dražší“, změny formulí bez indikace nejsou vhodné,
  • podporuje kojení a racionální přístup k výživě.

HodK, TukJ