Srdeční selhání u dětí (pediatrie, learning outcomes)

Z Profiles

Ssps.png 266

1. Definuj srdeční selhání:

  • Stav, kdy srdeční výdej nedostačuje metabolické potřebě organismu v klidu nebo při zátěži
  • Student umí rozlišit:
    • Akutní srdeční selhání – náhlý vzestupem plnícího srdečního tlaku, pokles srdečního výdeje, hypotenze, aktivace sympatoadrenální osy.
    • Chronické srdeční selhání – pozvolná progrese, chronická aktivace sympatoadrenální osy a systému renin-angiotensin-aldosteron, srdeční remodelace.
    • Levo vs. pravostranné srdeční selhání, dopředně vs. dozadu

2. Vysvětli základní patofyziologii srdečního selhání:

  • Student umí popsat:
    • Frank-Starlingův mechanismus.
    • Úlohu sympatoadrenální aktivace:
      • α-receptory → periferní vazokonstrikce → hypoperfuze končetin, GIT, oligurie
      • β 2-receptory → vasodilatace, tachykardie, zvýšení kontraktility
      • cholinergní aktivace → pocení, redistribuce průtoku krve do CNS a myokardu na úkor periferie.
    • systému renin-angiotensin-aldosteron
      • retence tekutin, hyponatrémie
  • Při selhání kompenzace dochází k:
    • dilataci srdce
    • poklesu srdečního výdeje - poklesu perfuze ledvin, jater, GIT.
    • vzniku otoků, hepatomegalie, ascitu, kardiogenního šoku.

3. Uveď nejčastější příčiny srdečního selhání dle věku:

Věk Nejčastější příčiny
Novorozenci Vrozené srdeční vady, kardiomyopatie, myokarditida, arytmie
Kojenci VSV (defekty sept, koarktace aorty), myokarditida
Děti a adolescenti Myokarditida, kardiomyopatie, arytmie, revmatická horečka, intoxikace (digoxin, kokain)

4. Popiš klinický obraz kardiálního selhání:

  • Student rozpozná klinické projevy podle věku a stranového postižení:
Věkové období Typické příznaky
Novorozenci apatie, letargie, potíže s krmením, tachypnoe, tachykardie (pokud není příčinou srdečního selhání blok převodního systému), pocení při kojení, mramorovaná kůže,  hepatomegalie
Kojenci tachykardie, tachypnoe, hepatomegalie, zvýšené pocení, neprospívání
Starší děti únava, snížená tolerance zátěže,  dušnost, kašel, otoky,
  • Levostranné srdeční selhání: Plicní kongesce: dušnost, kašel, chrůpky, tachypnoe, snížená perfúze periferních tkání, hypotenze, tachykardie
  • Pravostranné srdeční selhání: Venózní kongesce: hepatomegalie, otoky, ascites, distenze krčních žil

5. Odeber cílenou anamnézu:

Student umí cílit otázky na:

  • Dušnost, intoleranci zátěže („dítě nestačí svým vrstevníkům“), pocení, únavu, problémy s jídlem (u kojenců)
  • Noční kašel, ortopnoe, paroxyzmy dušnosti, opakované infekce dolních DC
  • Růst a vývoj
  • Vrozená srdeční vada, revmatické onemocnění, myokarditida, intoxikace

V RA : výskyt vrozených srdečních vad, dále výskyt náhlých úmrtí, kardiostimulátorů u rodinných příslušníků a infarktů myokardu před 50. rokem věku, kardiologické operace v rodině, myokarditis u rodičů

6. Proveď klinické vyšetření a interpretuj nálezy:

Student umí zhodnotit:

  • Vědomí, frekvence dechu, srdeční frekvence, krevní tlak (hypotenze = pokročilý stav), pulsace na periferii a na aa, femorales, náplň krčních žil, hepatomegalie, otoky
  • Poslech srdce a plic, otoky, saturace 02 – snížení až u pokročilého srdečního selhání, u akutního srdečního selhání (plicní edém)

7. Indikuj a interpretuj základní vyšetření:

Vyšetření Přínos
KO, CRP Vyloučení infekce (např. myokarditida)
Krevní plyny, laktát Posouzení perfuze a acidobázické rovnováhy
Laboratorní vyšetření  (NT-proBNP, troponin, CK) Marker srdeční zátěže a poškození
EKG Hypertrofie komor, arytmie, ischémie
RTG hrudníku Kardiomegalie, plicní kongesce
ECHO Změření  ejekční frakce (EF), velikost komor, chlopně

8. Zvaž dif. dg. klinického obrazu imitujícího srdeční selhání:

  • jiné příčiny šokového stavu, nekardiální příčiny –anemie, sepse, endokrinopatie, renální selhání

9. Navrhni akutní terapii akutního srdečního selhání:

Student ví, že je nutné :

  • Zajistit žilní vstup, zahájit oxygenoterapii
  • Zajistit monitoraci (EKG, TK, SpO 2, bilance tekutin)
  • Ovlivnit základní determinanty srdečního výdeje ke zlepšení perfuse organismu a zamezení progrese kardiogenního šoku (minutový výdej= tepový objem x frekvence)
    • ovlivnit preaload a retenci tekutin – u objemového přetížení  diuretika, restrikce příjmu tekutin na cca 2/3 fysiologické potřeby
    • zlepšit kontraktilitu myokardu- inotropní podpora katecholaminy, ev. Levosimendan, milrinon
    • optimalizovat  srdeční frekvenci – řešení arytmie, tachykardie, bradykardie
    • ovlivnit afterload - snížit systémový periferní odpor – vasodilatantia, ACE inhibitory

10. Rozpoznej kardiogenní šok

  • Kardiogenní šok = nejzávažnější forma srdečního selhání – hypotenze, tachykardie, tachypnoe,  oligurie, chladná akra, změna vědomí, laktátová acidóza
  • V případě farmakologicky nezvládnutelného stavu ev mechanická podpora srdečního výdeje, ev. transplantace srdce

10. Komunikuj s rodiči:

  • Vysvětlete rodičům, co je srdeční selhání, jeho příčiny, důsledky a léčba
  • Význam včasné diagnostiky, adherence k léčbě, prevence infekcí
  • Upozornění na příznaky zhoršení: dušnost, otoky, únava, potíže s krmením

Janatová, TukJ