Respirační selhání u dětí (pediatrie, learning outcomes)

Z Profiles

Ssps.png 218

Typ respirační insuficience Příčiny / onemocnění Poznámky
Primárně parciální (typ I) Pneumonie Porucha oxygenace bez hyperkapnie (obvykle)
Bronchiolitida
Obstruktivní bronchitida
Intersticiální plicní onemocnění (ILD)
Astma bronchiale
Primárně globální (typ II) Postižení CNS - centrální útlum dýchání Porucha ventilace i oxygenace (hypoxie + hyperkapnie)
Infekce CNS

otrava úraz CNS Krvácení do CNS

Postižení ventilační pumpy:
Svalové a neuromuskulární onemocnění
Těžká kyfoskolióza
Těžká obstrukce centrálních dýchacích cest:
Těžká epiglotitis
Anafylaktický otok dýchacích cest
Cizí těleso mezi hlasivkami, v trachee
Parciální s rizikem přechodu do globální Bronchiolitida (těžká forma) Rozvoj svalové únavy vedoucí k selhání pumpy → hyperkapnie
Velmi těžká exacerbace astma bronchiale Tichý hrudník
Těžká laryngitida
Těžká pneumonie Rozvoj svalové únavy či difúzní postižení bilat

Respirační insuficience u dětí

1. Definuj respirační insuficienci u dětí:

Stav, kdy dochází k poruše výměny krevních plynů - nedostatečná oxygenace krve a/nebo eliminaci oxidu uhličitého.

  • Rozdělte respirační insuficienci na parciální (respirační, oxygenační, typ I) a globální (ventilační, typ II) a vysvětlete:
    • Parciální insuficience: hypoxemie bez hyperkapnie
    • Globální insuficience: hyperkapnie (s hypoxemií) (prim. porucha ventilace).

2. Vysvětli přestup kyslíku a oxidu uhličitého přes alveolokapilární membránu

  • Zdůvodni, proč u plicních fibróz či plicního edému nedochází běžně ke globální respirační insuficienci
    • Oxid uhličitý má oproti kyslík mnohem lepší difúzní kapacitu - díky vysoké rozpustnosti je difúzní kapacita CO₂ přibližně 20x vyšší než u kyslíku

3. Nakresli schematicky grafy:

  • Esovitou křivku saturace hemoglobinu kyslíkem - plateau při 100% saturace (nelze tvořit rezervu)
  • Nakreslete závislost alveolární ventilace na parciálním tlaku CO₂ (hyperbolická křivka) - cíl střední hodnoty, možnost kompenzace hypoventilovaných částí plic

4. Vysvětli, proč částečné postižení plicního parenchymu nevede ke globální insuficienci:

  • Zdravá část plic hyperventiluje a kompenzuje hypoventilované oblasti
  • Kompenzace u kyslíku je však limitována – nastává plateau saturace - hyperventilovaná oblast nemůže nahradit funkci postižené části

5. Vyjmenuj tři patofyziologické situace vedoucí k primární globální respirační insuficienci a zdůvodněte:

  • Postižení centrálního nervového systému – útlum dýchání (např. meningitida, otrava).
  • Postižení ventilační pumpy – svalová a neuromuskulární onemocnění, těžká kyfoskolióza, obstrukce dýchacích cest.
  • Těžká obstrukce centrálních dýchacích cest – např. cizí těleso, tumor.

6. Uveď alespoň 5 onemocnění obvykle vedoucích k parciální respirační insuficienci a proč:

  • Pneumonie – narušení alveolární ventilace a perfuze, obvykle část parenchymu funkční
  • Intersticiální plicní proces - C02 s velmi dobrou difúzní kapacitu přestupuje dobře i zluštělou membránou
  • Obstruktivní bronchitida, mírné astma bronchiale, mírná laryngitis – ventilace omezená, ale většinou bez poruchy ventilace celého plicního parenchymu.
  • Plicní embolie bez srdečního selhání – narušení perfuze, hypoxemie.

7. Vysvětli, proč některá respirační onemocnění postupně vedou z parciální do globální insuficience:

  • V případě nelepšícího se stavu/progrese postupný rozvoj svalové únavy a selhání dýchací pumpy
    • V útlém věku s nižšími rezervami - časté - bronchiolitida, chronické vyčerpání - podvýživa, únava (dlouhodobé respirační onemocnění), velmi závažné postižení s velmi intenzivní dechovou prací (BPD, těžká pneumonie)

8. Popiš základní princip terapie parciální respirační insuficience:

  • Pokud lze - kauzální léčba: antibiotika, antivirotika, bronchodilatancia dle etiologie.
  • Vždy při saturaci pod 93% - symptomatická léčba: oxygenoterapie - prevenci hypoxie a jejích následků

9. Uveď základní principy terapie globální respirační insuficience:

  • Kauzální terapie je často omezená nebo nemožná.
  • Symptomatická léčba:
    • Vysvětli, proč lze oxygenoterapii používat pouze u mírnějších stavů, s opatrností
    • Vysvětli, proč je včasné zahájení neinvazivní ventilace (NIV), případně invazivní ventilace – efektivnější a bezpečnější než samotná oxygenoterapie

10. Porovnej přínosy a rizika kyslíkové terapie:

  • Oxygenoterapie zvyšuje saturaci a brání hypoxii, riziko potlačení respiračního drive u některých pacientů (zejm. u chronických hyperkapnických stavů)
  • Vysoké koncentrace - oxidativní stres
  • Je nutné řídit terapii dle krevních plynů a saturace periferní krve.
  • Vyhnout se hypoxii i hyperoxii

TukovJ