Respirační selhání u dětí (pediatrie, learning outcomes)

Respirační selhání u dětí (příčiny)

Respirační insuficience u dětí

1. Definuj respirační insuficienci u dětí:

Stav, kdy dochází k poruše výměny krevních plynů - nedostatečná oxygenace krve a/nebo eliminaci oxidu uhličitého.

• Rozdělte respirační insuficienci na parciální (respirační, oxygenační, typ I) a globální (ventilační, typ II) a vysvětlete:
  • Parciální insuficience: hypoxemie bez hyperkapnie
  • Globální insuficience: hyperkapnie (s hypoxemií) (prim. porucha ventilace).

2. Vysvětli přestup kyslíku a oxidu uhličitého přes alveolokapilární membránu

• Zdůvodni, proč u plicních fibróz či plicního edému nedochází běžně ke globální respirační insuficienci
  • Oxid uhličitý má oproti kyslík mnohem lepší difúzní kapacitu - díky vysoké rozpustnosti je difúzní kapacita CO₂ přibližně 20x vyšší než u kyslíku

3. Nakresli schematicky grafy:

• Esovitou křivku saturace hemoglobinu kyslíkem - plateau při 100% saturace (nelze tvořit rezervu)
• Nakreslete závislost alveolární ventilace na parciálním tlaku CO₂ (hyperbolická křivka) - cíl střední hodnoty, možnost kompenzace hypoventilovaných částí plic

4. Vysvětli, proč částečné postižení plicního parenchymu nevede ke globální insuficienci:

• Zdravá část plic hyperventiluje a kompenzuje hypoventilované oblasti
• Kompenzace u kyslíku je však limitována – nastává plateau saturace - hyperventilovaná oblast nemůže nahradit funkci postižené části

5. Vyjmenuj tři patofyziologické situace vedoucí k primární globální respirační insuficienci a zdůvodněte:

• Postižení centrálního nervového systému – útlum dýchání (např. meningitida, otrava).
• Postižení ventilační pumpy – svalová a neuromuskulární onemocnění, těžká kyfoskolióza, obstrukce dýchacích cest.
• Těžká obstrukce centrálních dýchacích cest – např. cizí těleso, tumor.

6. Uveď alespoň 5 onemocnění obvykle vedoucích k parciální respirační insuficienci a proč:

• Pneumonie – narušení alveolární ventilace a perfuze, obvykle část parenchymu funkční
• Intersticiální plicní proces - C02 s velmi dobrou difúzní kapacitu přestupuje dobře i zluštělou membránou
• Obstruktivní bronchitida, mírné astma bronchiale, mírná laryngitis – ventilace omezená, ale většinou bez poruchy ventilace celého plicního parenchymu.
• Plicní embolie bez srdečního selhání – narušení perfuze, hypoxemie.

7. Vysvětli, proč některá respirační onemocnění postupně vedou z parciální do globální insuficience:

• V případě nelepšícího se stavu/progrese postupný rozvoj svalové únavy a selhání dýchací pumpy
  • V útlém věku s nižšími rezervami - časté - bronchiolitida, chronické vyčerpání - podvýživa, únava (dlouhodobé respirační onemocnění), velmi závažné postižení s velmi intenzivní dechovou prací (BPD, těžká pneumonie)

8. Popiš základní princip terapie parciální respirační insuficience:

• Pokud lze - kauzální léčba: antibiotika, antivirotika, bronchodilatancia dle etiologie.
• Vždy při saturaci pod 93% - symptomatická léčba: oxygenoterapie - prevenci hypoxie a jejích následků

9. Uveď základní principy terapie globální respirační insuficience:

• Kauzální terapie je často omezená nebo nemožná.
• Symptomatická léčba:
  • Vysvětli, proč lze oxygenoterapii používat pouze u mírnějších stavů, s opatrností
  • Vysvětli, proč je včasné zahájení neinvazivní ventilace (NIV), případně invazivní ventilace – efektivnější a bezpečnější než samotná oxygenoterapie

10. Porovnej přínosy a rizika kyslíkové terapie:

• Oxygenoterapie zvyšuje saturaci a brání hypoxii, riziko potlačení respiračního drive u některých pacientů (zejm. u chronických hyperkapnických stavů)
• Vysoké koncentrace - oxidativní stres
• Je nutné řídit terapii dle krevních plynů a saturace periferní krve.
• Vyhnout se hypoxii i hyperoxii

TukovJ