Pneumopatie u novorozence, RDS (pediatrie, learning outcomes)

Chyba: není vyplněn povinný parametr 2 (číslo).

Novorozenecké pneumopatie - heterogenní skupina onemocnění plic a dýchacích cest, která vedou k poruše ventilace a/nebo oxygenace.
Respirační insuficience - neschopnost zajistit adekvátní oxygenaci a/nebo eliminaci CO₂, posuzuje se klinicky a pomocí krevních plynů.
Typická klinická manifestace: tachypnoe, grunting, vtažení jugula, interkostálních svalů, cyanóza, apnoe, pokles SpO2.

Rychlé zhodnocení: vědomí/tonus, dechová práce, SpO₂ (preduktálně i postduktálně), perfuze, těl. teplota, bedside ABR
Okamžitá opatření: termoneutrální prostředí, monitorace, zajištění průchodnosti dýchacích cest, titrace O₂; včasné zahájení CPAP/NIV
Při těžké hypoxémii myslet na perzistující plicní hypertenze novorozence - PPHN (rozdíl pre- a postduktální saturace, špatná odpověď na O₂).

Primárním mechanismem je kombinace anatomické nezralosti (plíce jsou v extrémní nezralosti v kanalikulárním/sacculárním stádiu vývoje) a funkční nezralosti v podobě deficitu surfaktantu u nezralých novorozenců, což vede ke kolapsu alveolů, snížení compliance a V/Q mismatch s hypoxémií/hyperkapnií
Rizikové faktory: nezralost (negativní korelace), absence antenatálních steroidů
Typický průběh:
- nástup krátce po porodu v podobě dyspnoe, desaturace a potřeba O2, v laboratoři v ABR respirační acidóza, hypoxémie;
- při adekvátní podpoře se stav postupně stabilizuje, často po aplikaci surfaktantu.

Časná neinvazivní podpora (CPAP/HFNC/NIV); eskalace k UPV dle kliniky a krevních plynů.
Surfaktant při zhoršující se oxygenaci/rostoucí potřebě FiO₂; ev. Doplnit zobrazení – RTG/UZ plic. Volba techniky aplikace dle zkušenosti pracoviště (ideálně méně invazivní přístup – LISA, pokud je dostupný).
Podpůrně: termomanagement, tekutinová strategie dle nezralosti, adekvátní výživa, prevence infekce a optimalizace celkového stavu.

TTN je důsledkem opožděné resorpce plicní tekutiny; častější je u donošených nebo lehce nezralých novorozenců; po císařském řezu bez běžícího spontánního porodu.
Klinické projevy - tachypnoe, mírné známky dyspnoe, občas nižší potřeba oxygenoterapie. V ABR nebývá přítomna hyperkapnie (dostatečná ventilace při tachypnoi). Typicky se upraví do 24–72 hodin.
Léčba je převážně podpůrná: titrace O₂, případně CPAP/HFNC; sledování hydratace a tolerance enterální výživy; vyloučení infekce dle rizik a průběhu.

MAS vzniká aspirací mekonia a vede k dynamické obstrukci dýchacích cest, chemické pneumonitidě, heterogenitě ventilace plic v podobě střídavých atelektáz a hyperinflaci; zvyšuje riziko air-leak syndromů a PPHN.
Terapie adekvátní ventilace, oxygenace, (ne vždy je nutná UPV), korekce acidózy a léčba komplikací (např. pneumothorax, PPHN).
Zvážit surfaktant (mekonium může surfaktant inaktivovat).

Pneumonie může být součástí časné sepse (vertikální přenos) nebo pozdní/nozokomiální infekce včetně ventilátorové pneumonie.
Diagnostika: klinika a dynamika stavu, RTG/UZ plic, krevní plyny; odběry kultivací (zejména hemokultury, tracheální aspirát) a zánětlivé markery
Léčba: včasná empirická antibiotika (typicky aminopenicilin + aminoglykosid, např. ampicilin + gentamicin) po odběrech s následnou deeskalací dle kultivací a klinické odpovědi; současně odpovídající respirační podpora.

BPD = chronická plicní nemoc převážně nezralých novorozenců navazující na RDS a vznikající s delší potřebou ventilační podpory.
Dlouhodobě narušení vývoje plicního parenchymu, dýchaích cest a plicních kapilár
Klasifikace se t.č. opírá o potřebu kyslíku a typ respirační podpory v definovaném postmenstruačním věku (např. 36. týden PMA) – historicky různé definice.
Prevence a management: šetrná ventilace, časná extubace, optimalizace výživy (růst a vývoj plic), racionální tekutinová strategie; farmakoterapie (diuretika, bronchodilatancia, postnatální systémové kortikosteroidy, inhalační steroidy). Nutný dlouhodobý follow-up. Možné propuštění do domácí péče s dlouhodobou domácí oxygenoterapií (DDOT)

Krevní plyny: posouzení hypoxémie, hyperkapnie a acidózy; důraz na trend v čase.
Skiagram hrudníku: RDS difuzní granularita až bílá plíce; TTN interlobární tekutina ale lepší transparence; MAS ložiskové změny s hyperinflací/atelektázami; pneumonie variabilní, BPD heterogenní mikro až makrocystické změny
Ultrazvuk plic: může pomoci v odlišení TTN a RDS, PNO a při sledování dynamiky (dle dostupnosti a zkušenosti).
Infekční vyšetření: hemokultury a další materiál dle situace; zánětlivé markery

Tenzní pneumotorax: náhlé zhoršení, asymetrie ventilace, hypotenze – vyžaduje urgentní dekompresi
Refrakterní hypoxémie/PPHN: optimalizace dechové podpory, korekce acidózy, zvážení specifické terapie (např. iNO) dle indikací a dostupnosti; v krajních případech ECMO
Management diafragmatické hernie, tracheoesofageální píštěle

Prevence RDS: perinatální management rizika předčasného porodu, antenatální steroidy a in utero transport do perinatologického centra.
Prevence nozokomiálních infekcí: hygiena rukou, práce s invazivními vstupy, racionální indikace a délka antibiotické terapie, časná extubace.
Follow-up po závažné pneumopatii: sledování růstu, saturace, riziko rehospitalizací pro respirační infekce, screening plicní hypertenze u BPD.

Ngu