Parietální bolest na hrudi (interna, learning outcomes)

 S2.12

1. Definujte pojem parietální bolest na hrudi. Popište základní rozdíly mezi perietální a viscerálním typem bolestí.

  • Student musí být schopen popsat závažné viscerální bolesti a musí být schopen odlišit parientální bolesti na hrudi. Musí vědět, že je vždy zásadní odlišit vážné časté příčiny bolestí na hrudi.

• V celém SSP musí být odkaz na bolesti na hrudi a akutní bolesti na hrudi.

2. Vyjmenujte 4 časté příčiny parietálních bolestí na hrudi.

Tabulka s přehledem častých a méně častých diagnóz (minimální znalost)

3. Vyjmenujte 4 méně časté příčiny parietálních bolestí na hrudi.

Tabulka s přehledem častých a méně častých diagnóz (minimální znalost)

4. Uveďte život ohrožující příčiny bolesti na hrudi, které nesmíme pominout, resp. musíme je vždy vyloučit i bez ohledu na jejich frekvenci výskytu.

  • Nutné mít na zřeteli širší dif dg. bolestí na hrudi – tedy odkaz na SSP bolesti na hrudi a akutní bolesti na hrudi.

5. Vyjmenujte možné doprovodné příznaky přítomné u parietální bolesti na hrudi.

  • Např. dušnost, presynkopa/synkopa, febrilie, šokový stav, neurologická symptomatologie, vegetativní symptomatologie
  • Nutné říci, jak tyto doprovodné příznaky pomohou v dif. dg. etiologie bolestí na hrudi, tedy student by měl znát a být schopen použít kombinaci příznaků k diagnostice (např. bolest na hrudi, dušnost, synkopa, kašel – susp. plicní embolie; dušnost, bolesti na hrudi, febrilie, kašel – pleuropneumonie)

Tabulka s přehledem častých a méně častých diagnóz (minimální znalost)

6. Popište zásady fyzikálního vyšetření hrudníku. Popište manévry, které mohou akcentovat danou parietální bolest, případně poskytnout úlevovou polohu.

• Odkaz na propedeutiku: aspekce, palpace, perkuse, poslech

7. Navrhněte / indikujte zobrazovací a laboratorní vyšetření k odhalení příčiny. Vysvětlete, proč jste jej vybral/a.

  • Student umí cíleně indikovat laboratorní a zobrazovací metody. Cíleně znamená, že je schopen vysvětlit očekávaný přínos metody.
  • Měl by vědět, jaká rizika pro pacienta metody nesou.
  • Měl by být schopen pacientovi vysvětlit průběh cíleně indikované vyšetřovací metody, předpokládaný přínos a ev. rizika provedení, měl by být schopen získat informovaný souhlas.
  • Minimální znalost: pro každou zvažovanou častou a závažnou diagnózu musí student být schopen popsat alespoň jednu specifickou zobrazovací metodu a alespoň jednu skupinu cílených laboratorních vyšetření.
  • Návaznost na interní propedeutiku
  • Návaznost na biochemii, klinickou biochemii
  • Návaznost na radiologii a nukleární medicínu
  • Návaznost na základy péče o nemocné
  • Návaznost na veřejné zdravotnictví (ekonomika, indukovaná péče)
  • Návaznost na etiku a komunikaci