Nefrotický syndrom (pediatrie, learning outcomes)

Z Profiles

Ssps.png 173

Nefrotický syndrom (příčiny)

1. Definujte nefrotický syndrom a jeho základní charakteristiky

  • Uveďte, co je abnormální proteinurie:
    • patologická proteinurie - U-protein/U-kreatinin (PCR) >20 mg/mmol z jednorázového vzorku moče
    • nefrotická proteinurie >200 mg/mmol (z 24hod sběru moče >960 mg/m2)
  • Nefrotický syndrom = klinický soubor příznaků způsobených zvýšenou permeabilitou glomerulární membrány
    • 4 hlavní znaky nefrotického syndromu:
      • masivní proteinurie (PCR >200 mg/mmol),
      • hypoalbuminémie (<25 g/l)
      • edémy
      • hyperlipidémie
  • Nejčastější výskyt onemocnění (2. – 6. rok života)
  • Základní patofyziologie onemocnění – ztráty zejm. albuminu do moči s následným snížením onkotického tlaku a únikem tekutiny do intersticia, hypovolémie vyvolá aktivaci renin-alngiotenzin-aledosteron osy a sekreci ADH - hypertenze
  • Běžné komplikace u nefrotické syndromu:
    • trombotické komplikace pro pokles - ztráty inhibitorů koagulace - AT III, protein C a S, produkce fibrinogenu, f. V a VIII
    • infekční komplikace - ztráty imunoglobulinů a komplementu při neselektivní proteinurii - riziko pneumokokové i meningokokové infekce, peritonitis

2. Rozlišuje základní typy nefrotického syndromu a jejich etiologii

  • idiopatický (primární) nefrotický syndrom (nejčastěji – u dětí 90 %, hlavně MCD – minimal change disease, typický norm. nález ve světelné mikroskopii),
  • sekundární nefrotický syndrom (např. systémový lupus erythematodes, IgA vaskulitida, infekce – hepatitida B/C, HIV)
  • vrozený nefrotický syndrom (vzácný, manifestace <3 měsíců věku, genetické mutace – např. NPHS1 – nefrin)

3. Popište klinický obraz nefrotického syndromu

  • Typické příznaky:
    • generalizované edémy (víčka, scrotum/zevní genitál dívek, dolní končetiny, ascites, pleur. a perikard. výpotky),
    • oligurie (<1ml/kg/hod), pěnivá moč
    • hypertenze
    • únava, nechutenství, bolesti břicha, vzácně průjem (důsledek edému střevní stěny)

4. Provede základní anamnézu a fyzikální vyšetření

  • odebere cílenou anamnézu (předchozí infekce HCD), výskyt edémů, autoimunitních onemocnění
  • provede cílené fyzikální vyšetření:
    • hodnocení přítomnosti edémů, výdej moči a změna tělesné hmotnosti
    • hodnoty TK (většinou normální u MCD, zvýšený u jiných forem),
    • posoudí známky infekce nebo trombózy.

5. Indikujte a interpretujte potřebná laboratorní a zobrazovací vyšetření

  • základní vyšetření:
    • moč: proteinurie, selektivní proteinurie, mikroskopická hematurie; jednorázový vzorek vs. 24hod sběr moči
    • krev: albumin, celková bílkovina, cholesterol, triacylglyceroly, urea, kreatinin
    • ionty a ABR, koagulační parametry (riziko trombóz),
  • přínos dalších vyšetření u podezření na sekundární nebo vrozenou formu (ANA, anti-dsDNA, C3, C4, virové sérologie, genetika),
  • USG vyšetření k posouzení přítomnosti a rozsahu výpotků, zhodnocení anatomie urotraktu, při podezření na trombot. komplikaci
  • indikace renální biopsie (podezření na jinou příčinu než MCD – věk, atypický průběh, nedostatečná reakce na terapii).

6. Popište principy léčby nefrotického syndromu

  • cíle léčby: remise proteinurie, zvládnutí edémů, prevence infekcí a trombóz
  • základní terapeutické modality:
    • kortikoterapie (prednison 60 mg/m2/den (max. 80 mg) 6 týdnů, poté vyklesání),
    • diuretika (furosemid při edémech, s opatrností),
    • podání albuminu + furosemid při masivních edémech,
    • antikoagulace – při vyšším riziku trombózy,
    • ATB profylaxe při hypoalbuminémii a imunosupresi,
    • vápník a vitamin D při dlouhodobé kortikoterapii,
  • vysvětli pojem steroid-dependentní, steroid-rezistentní NS a jejich další léčbu (cyklosporin, rituximab, mykofenolát…).

7. Rozpoznejte akutní a život ohrožující komplikace

  • vyjmenujte komplikace a jejich příznaky:
    • infekce – peritonitida, pneumonie, sepse (S. pneumoniae!) (ztráty Ig a faktorů komplementu močí, imunosuprese),
    • trombózy – renální žíly, CNS - sagitální sinus, hluboká žilní trombóza (na podkladě ztrát AT III, hyperfibrinogenemie, ↓ aktivity proteinu C a S, trombocytózy, zvýšené agregrace trombocytů)
    • vzácně hypovolemický šok – pokles TK, slabý pulz, bledost
    • akutní renální selhání – při hypoperfuzi nebo trombóze.

8. Popište dlouhodobý management a edukaci rodiny

  • Důležitost sledování hmotnosti, edémů, diurézy, proteinurie v moči
  • Vysvětlete rodině rizika infekce, riziko trombózy - časné příznaky
  • Význam očkování (např. proti pneumokokům, varicele, meningokokům)

DvorV, TukJ