Kašel, vykašlávání, hemoptýza (pediatrie, learning outcomes)

Z Profiles

Chyba: není vyplněn povinný parametr 2 (číslo).

Kašel, vykašlávání, hemoptýza (příčiny)


Definujte, co je kašel, a klasifikujte jeho typy

  • definovat kašel jako obranný reflex dýchacích cest.
  • vysvětlit rozdíl mezi akutním, subakutním a chronickým kašlem.
  • vyjmenovat nejčastější příčiny kašle u dětí v jednotlivých věkových kategoriích (novorozenec, batole, předškolní, školní věk, adolescent).
  • rozlišit mezi infekčními, alergickými a jinými příčinami kašle.
  • popsat typické klinické projevy pro:
    • virové infekce HCD,
    • laryngitidu,
    • astma bronchiale,
    • alergickou rinitidu a sinusitidu (postnasal drip),
    • pertusi,
    • cizí těleso,
    • TB
  • identifikovat varovné příznaky („red flags“): náhlý začátek, dušnost, hemoptýza, úbytek váhy, noční pocení.
  • navrhnout základní diferenciální diagnostiku podle věku, délky trvání a charakteru kašle.

Student chápe, že kašel je fyziologický obranný reflex sloužící k udržení průchodnosti dýchacích cest. Déle trvající kašel, který již není fyziologické charakteru, dokáže klasifikovat::*Dle trvání: akutní (<2 týden), subakutní (2–4 týdnů), chronický (>4 týdnů)

  • Dle charakteru: suchý (neproduktivní), vlhký (produktivní)

Vyjmenujte nejčastější příčiny kašle dle věku dítěte

Novorozenci a kojenci
  • Vykašlávání plodové vody - těsně po narození
  • Vrozené vady a malformace – laryngomalacie, tracheomalacie, cystická fibróza, vrozené srdeční vady s městnáním do plic
  • Infekce horních a dolních dýchacích cest – virové (RSV bronchiolitida, adenovirus, parainfluenza)
  • Aspirační syndrom – gastroezofageální reflux, cizí těleso (u starších kojenců)
Batolata (1–3 roky)
  • Akutní virové infekce HCD – rýma, laryngitida (stridor + kašel), tracheobronchitida
  • Akutní bronchiolitida
  • Asthma bronchiale / recidivující pískoty – často první projevy v tomto věku
  • Cizí těleso v dýchacích cestách (klasický věk pro aspiraci)
  • Pertuse (černý kašel) – paroxysmální kašel, typicky do 6 let
Předškolní děti (3–6 let)
  • Virové infekce HCD – nejčastější příčina opakovaných kašlů
  • Asthma bronchiale – časté, spojené s alergií, atopickým ekzémem nebo virovými infekcemi
  • Alergická rinitida, sinusitida, postnasal drip (zatékání sekretu, často spojeno s hypertrofií adenoidní vegetace)
  • Pertuse, atypické pneumonie (Mycoplasma pneumoniae, vzácněji Chlamydia pneumoniae)
Školní děti (6–12 let)
  • Asthma bronchiale – nejčastější chronická příčina kašle v tomto věku
  • Alergická rinitida, sinusitida – dráždění zadní stěny hltanu, tzv. postnasal drip syndrom
  • Opakované virové infekce HCD
  • Atypické pneumonie (Mycoplasma pneumoniae, vzácně Chlamydia pneumoniae)
Adolescenti*Asthma bronchiale
  • Alergická rinitida, sinusitida
  • Gastroezofageální reflux (GERD)
  • Chronické infekce – TB (nutno myslet i u dětí z rizikových skupin)
  • Nádory (vzácně, ale důležité nezapomenout)

Popište nejčastější diferenciální diagnózu akutního a chronického kašle. Také se zaměřte na plicní a mimoplicní etiologii.

  • Plicní: virové infekce, astma bronchiale, postinfekční kašel (přetrvává až 3-8 týdnů po infekci), pertusis, cystická fibróza, primární ciliární dyskineze, TB
  • Mimoplicní: GER, aspirační příčiny, imunodeficience, VVV srdce a jiné kard. příčiny, tracheoesofageální píštěl, léky - iACE, psychogenní kašel
  • Zná význam aspirace cizího tělesa jako urgentní příčiny akutního nebo perzistujícího kašle.

Vyjmenujte varovné příznaky u dítěte s kašlem (Red flags)

  • Cyanóza, dušnost, tachypnoe
  • Hemoptýza
  • Neprospívání, úbytek hmotnosti, přítomnost paličkovitých prstů
  • Noční pocení, horečky, hubnutí
  • Trvání kašle > 8 týdnů bez jasné příčiny
  • Anamnéza aspirace nebo cizí těleso

Odeberte cílenou anamnézu s důrazem na spouštěcí a rizikové faktory

Student dokáže cíleně odebrat anamnézu a zaměřit se na:

  • Osobní a rodinnou anamnézu (atopie, AB, kouření v domácnosti)
  • Sociální prostředí, přítomnost zvířat, školka/škola
  • Faktory zhoršující nebo zlepšující stav, jakákoli nedávná infekce v anamnéze
  • Charakter a trvání kašle, jeho vazba na denní dobu, vazbu na fyzickou, zátěž, potravu, alergeny

Proveďte cílené fyzikální vyšetření a diskutujte možné patologické nálezy

Student hodnotí:

  • Dýchací pohyby, dechovou frekvenci podle věku, dechové fenomény, saturaci, poslechový nález
  • Zjišťuje známky dušnosti, cyanózy, neprospívání, paličkovitých prstů

Indikujte vhodná zobrazovací a laboratorní vyšetření podle klinického kontextu

Student ví, kdy indikovat:

  • RTG hrudníku: podezření na pneumonii, aspiraci, tumor
  • CT hrudníku: při podezření na instersticiální plicní proces, vrozenou vývojovou vadu (např. cystickou adenoidní malformaci)
  • Sono hrudníku: při přítomnosti volné tekutiny v pleurálním prostoru, ale i v mnohem širších pneumologických indikacích
  • Laboratoř: FW, KO+dif, CRP, IgE, specifické anti IgE protilátky, sérologické vyšetření
  • Specifická vyšetření: spirometrie, FeNO, potní test, bronchoskopie, jícnová pH-metrie

Navrhněte terapeutický přístup u akutního a chronického kašle

  • Akutní nezávažný kašel většinou nevyžaduje léčbu
  • Zná indikace pro antitusika, expektorancia, mukolytika, ATB (např. pneumonie, pertuse)
  • U chronického kašle léčí základní příčinu (AB, GER, CF atd.)
  • Vysvětlí význam vlhkého prostředí, dostatečné hydratace, zvlhčování nosu u kojenců

Popište charakteristický klinický obraz pertuse a její diagnostiku

Student zná:

  • Průběh: Pertuse má třífázový průběh – katarální fáze (1–2 týdny) s rýmou, mírným kašlem a subfebrilií; paroxysmální fáze (2–6 týdnů) s dávivým kašlem, zvracením po kašli, cyanózou a hypoxií, u kojenců může být apnoe; rekonvalescentní fáze s postupným zlepšením, přetrvávající kašel.
  • Typické projevy: dávivý kašel (paroxysmy), zvracení po kašli, hypoxie, apnoe u kojenců.
  • Diagnostika: PCR z nazofaryngu (nejcitlivější v časném stádiu), kultivace (diagnostická jistota), serologie anti-PT IgG, laboratorně lymfocytóza.
  • Infektivita: dítě je nejvíce infekční v katarální fázi (první 1–2 týdny), infekčnost se snižuje po podání makrolidů; po cca 3–5 dnech léčby obvykle dítě přestává být infekční.
  • Léčba: makrolidy (azitromycin, klaritromycin) – nejúčinnější při včasném nasazení v katarální fázi; po nástupu paroxysmální fáze snižují infekčnost, ale kašel už neovlivní.
  • Prevence: očkování podle kalendáře, přeočkování těhotných žen, postexpoziční profylaxe kontaktů makrolidy

Vysvětlete, jak komunikovat s rodiči dítěte s chronickým nebo záchvatovitým kašlem

  • Student komunikuje věcně, empaticky a srozumitelně
  • Vysvětlí, že většina kašlů má benigní virový původ
  • Upozorní na nutnost dodržování režimových opatření (např. hydratace, vyhýbání se alergenům)
  • Umí uklidnit rodiče a vysvětlit racionální indikace pro vyšetření a léčbu

DolK