Alergická reakce (pediatrie, learning outcomes)

Z Profiles

Ssps.png 46 Ssps.png 214 Ssps.png 217

Definuj pojem alergie a uveď nejčastější formy u dětí

Student umí definovat pojem alergie:
přehnaná reakce imunitního systému na běžně neškodnou látku ze zevního prostředí. (alergen)

Student zná základní rozdělení imunopatologických reakcí na 4 typy:

  1. Imunopatologický typ 1 - anafylaktický/atopický - Th2 odpověď - IL4 - IgE - bazofily, žírné buňky - histamin
  2. Imunopatologický typ 2 - cytotoxický - časná přecitlivělost - reakce humorální (IgG a IgM) a následné aktivace cytotoxických leu
  3. Imunopatologický typ 3 - tvorba imunokomplexů
  4. imunopatologický typ 4 - pozdní přecitlivělost
Student umí vyjmenovat nejčastější formy alergie u dětí včetně typického věku a klinických projevů:
o   Potravinová alergie (mléko, vejce, arašídy, ořechy, ryby, obilniny, sója) – typicky kojenci a předškolní věk, klinika: ekzém, kopřivka, zvracení, bolesti břicha, průjem/krev ve stolici
o   Inhalační alergie (pyly trav, stromů, bylin aj., plísně) – typicky mladší školní věk nebo později, klinicky: sezonní vodnatá sekrece z nosu, kýchání, svědění očí, otoky a zarudnutí očí, alergické astma
o   Alergie na roztoče / prach – rozvoj od předškolních let a dále, klinicky: příznaky v noci a ráno po probuzení, celoroční rýma, ucpaný nos, kašel, alergické astma
o   Alergie na zvířata (kočky, psi, hlodavci) – rozvoj po expozici alergenu, klinicky: kožní reakce, kýchání, slzení, až rozvoj astmatu
o   Alergie na hmyzí bodnutí – rozvoj kdykoli, vzácnější, výrazný otok lokálně, anafylaxe
o   Alergie na léky: atb - penicilin, sulfonamidy, tetracyklin, antihypertenziva - iACE, anestetika - svalová relaxancia, opiáty, NSAID - ibuprofen, indometacin, cytostatika - cisplatina, methotrexát, antiseptika - jód, vakcíny, adjuvans
o   Kontaktní alergie: alergie na kovy, alergie na latex

Navrhni základní diagnostický postup u dítěte s podezřením na alergii

  • anamnéza – známky jakékoliv přecitlivělosti, rodiče, sourozenci, prostředí, kde se dítě pohybuje
  • laboratoř – eozinofily, IgE, specifické IgE, ECP (eosinofilní kationický protein – míra aktivity alergického zánětu v organismu)
  • kožní testy
    • prick testy – na kůži se nanese příslušný alergen a kopíčkem se provede drobný vpich do kůže → + pokud se za 15-20min vytvoří pupen, pak se hodnotí jeho velikost v mm
    • prick to prick testy – někdy u potravinových, vpich kopíčkem do potraviny a pak do pacienta
    • patch testy – na pozdní reakci, alergen se na kůži překryje na 48h náplastí, a pak se to zkontroluje, optimálně u lékových
  • expoziční test – osoba se vystaví přesně danému množství alergenu, u potravinových se jedná hlavně o dvojitě zaslepené testy s placebem, u AB se používají například inhal. provokační testy (pouze u dospělých - expozice v pracovním prostředí)
  • pomocná vyšetření – ORL, dermatologie, imunologie, skiagram hrudníku (dif. dg), skiagram dutin

Vyjmenuj základní možnosti léčby alergie u dětí

Student umí vyjmenovat možnosti léčby alergie u dětí:
o   Vyhnout se kontaktu s alergenem
o   Antihistaminika celková i lokální
o   Kortikoidy celkově i lokálně
o   Lokální kortikoidy popř. bronchodilatancia, nosní aplikace, kožní
o   Alergenová imunoterapie (jediná kauzální léčba)

Vymodeluj typickou kazuistiku se 4 měsíčním kojencem, u kterého je podezření na ABKM

  •  Student má základní přehled o problematice ABKM a je schopen popsat, jaké budou dominantní klinické projevy a léčebná strategie.
  • Definice: imunopatologická reakce na některou z bílkovin kravského mléka – IgE i nonIgE typ.
  • nejčastější potravinová alergie u dětí do 3 let
  • asi 1–3 % kojenců - v 90 % případů se projeví už v prvních 3 měsících života, 1/2 do týdne po požití
  • jen vzácně vzniká po 1. roce života
klinické projevy
  • dny až týdny po požití
  • krev a hlen ve stolici (alergická proktokolitida), méně často mírné průjmovité onemocnění bez alterace celkového stavu
  • neklid po jídle, pláč, koliky
  • kopřivka a ekzém
  • vzácně respirační potíže (pískoty, kašel či dyspnoe)
  • výjimečně anafylaxe (otok rtů, laryngospasmus, kopřivka, zvracení, průjem, dušnost, minuty po)
diagnostika
  • anamnéza – údaj o tzv „první lahvi“ tj. umělého mléka, RA
  • eliminačně-expoziční test – ze stravy kojící matky se na 2-4 týdny vyloučí bílkovina kravského mléka (při podávání umělé formule nutné testovat extenzivní hydrolyzát či aminokyselinový preparát, nikoli jen hypoalergenní mléko) a po vymizení příznaků se postupně opět podává
dif. dg.
  • intolerance laktózy, GER, imunodeficit, intolerance mléka v důsledku metabolických vad, cystická fibróza, celiakie (až po zavedení lepku)..
terapie
  • eliminace alergenů
  • u plně kojených dětí se doporučuje, aby matka vyloučila ze stravy mléčné výrobky – nutná suplementace vápníkem 1 g/d
  • děti na umělé stravě se převádí na formule s vysoce hydrolyzovanou bílkovinou, popř. na aminokyselinové formule
  • má dobrou prognózu – v 1. roce vymizí u 50 % dětí a v 6 letech u 90 %

Definuj pojem anafylaxe, anafylaktický šok

Student umí definovat pojmy anafylaxe a anafylaktický šok:
o   Anafylaxe = je závažná alergická reakce, která postihuje více orgánových systémů a může vést ke smrti
(obvykle kombinace postižení min. 2. systémů - kůže, dýchání, kardiovaskulární systém, gastrointestinální, uropoetický, tzn. např. urtika a prudké zvracení, stridor a pomočení...)
o   Anafylaktický šok = je nejtěžším projevem anafylaxe s bezprostředním rizikem úmrtí, jedná se o distribuční šok

Vyjmenuj časté příčiny anafylaktického šoku u dětí:

Student umí vyjmenovat několik častých příčin anafylaktického šoku u dětí:
o   hmyzí jed
o   potraviny: arašídy, ořechy, mořské plody, ryby, sója, mléko, vejce, pšenice
o   léky: ATB (beta-laktamy), NSA
o   nejasná příčina až ve 20%

Popiš symptomy anafylaxe /anafylaktického šoku

Student vyjmenuje typické klinické příznaky anafylaxe:
o   Náhlý začátek obtíží s postižením kůže, sliznic (zarudnutí, urtika, pruritus, otoky sliznic) + postižení dalšího orgánového systému (dušnost, laryngospasmus, bronchospazmus... GIT obtíže - průjem zvracení...pomočení, metrorhagie)
Anafylaktický šok - projevy hypoperfúze - kolaps, porucha vědomí, chladná akra, nitkovitý pulz, horší prokrvení periferie, bledost,
Student si uvědomuje případné obtíže při diagnostice anafylaxe u dětí:
o   Některé projevy jsou nespecifické, rodiče je nemusí poznat
o   Malé děti nepopíší subjektivní příznaky
o   Netypické symptomy u dětí (vyplazování jazyka, strkání prstů do uší)

Navrhni schéma léčby anafylaktického šoku

 Student ví, jak bude postupovat při léčbě anafylaktického šoku u dětí:
I. linie terapie:
o   Podat adrenalin i.m. (např. Epi-pen, pacienti s anamnézou anafylaktoidní reakce by měli mít u sebe) - do svalu se podává neředěný, tzn. originální roztok adrenalinu (1 mg/ml = 1:1000, dětská dávka: 0,01 mg/kg (tedy 0,01 ml/kg) maximálně však: do 6 let: max. 0,3 mg (0,3 ml), nad 6 let a dospívající: max. 0,5 mg (0,5 ml)
o   Odstranit vyvolávající příčinu (např. vytáhnout žihadlo, ukončit ATB terapii atd.)
o   Volat RZS
II. linie
o   Zajistit dýchací cesty, pokud lze zajistit žilní vstup, podání kyslíku maskou
o   Sledovat do příjezdu RZS – protišoková poloha, při dušnosti v polosedě
o   Podání tekutin rychlým bolusem
o   Při dušnosti bronchodilatancia
III. linie
o Antihistaminika p.o., systémové kortikoidy
o   Při nelepšení stavu podat další dávku i.m. adrenalinu )
o Vedení KPR dle stavu, hospitalizace, observace min. 24 h pro riziko rekurence
V případě selhání životních funkcí zahájení KPR dle obecných doporučení
(adrenalin se dává u anafylaxe vždy do svalu - vznik depa, pomalé uvolňování, prevence závažné prudké systémové reakce při i.v. podání, pouze v případě bezvědomí a nutnosti zahájení KPR se naopak adrenalin již použije standardně i.v. v ředění originální roztoku ještě na 1:10, tj. dávka 0,01mg/kg je v objemu 0,1 ml/kg ředěného roztoku)

Jana Kodetová, Karolína Doležalová