Akutní gastroenteritida u dětí (pediatrie, learning outcomes)

 59  61

1. Definujte akutní gastroenteritidu a rozdělte podle tíže:

• náhle vzniklé onemocnění trávícího traktu charakterizované průjmem, často spojeným se zvracením a horečkou, vedoucí k dehydrataci a poruchám vnitřního prostředí.
• mírná, střední, těžká dle procent váhového úbytku.

2. Vyjmenujte nejčastější příčiny infekční gastroenteritidy:

Student umí vyjmenovat časté infekce virové, bakteriální i parazitární, jejich obvyklý zdroj, typický věk dětí i pro infekci rtypický klinický průběh:

• virové, (rotavirus, norovirus, adenovirus…), bakteriální (Salmonella, Campylobacter, Shigella, E. coli, Yersinia), parazitární infekce (Giardia lamblia, Entamoeba histolytica).
• Přítomnost krve ve stolici, délka obtíží, přibližná délka infekciozity dítěte

3. Uveďte, které další anamnestické údaje pomohou upřesnit příčinu obtíží, ev. tíži stavu:

Student umí odebrat cílenou anamnézu zaměřenou na:

• Začátek, délka a charakter průjmu (vodnatý, hlen, krev), počet a charakter zvracení, schopnost přijímat tekutiny, průběh tělesné teploty
• Bolest břicha - vyloučení známek náhlé příhody břišní
• Zdroje infekce (nemocný člen rodiny, školka, strava, cestování)
• Očkování proti rotavirům
• Red flags: silná bolest hlavy (patologie CNS), foetor ex ore, polyurie, polydipsie (diabetes melitus) atd.

4. Proveďte klinické vyšetření u dítěte s projevy akutní gastroenteritidy ke zhodnocení tíže a vyloučení jiné etiologie:

Student umí cíleně zhodnotit:

• Hydrataci dítěte: barva a vlhkost sliznic, kapilární návrat, napětí kůže, fontanela (u kojenců), halonace očí, turgor, akra, přítomnost slz, celková reaktivita dítěte.
• Cirkulaci: barva kůže (bledost, mramorování), pulzace, tepová frekvence vzhledem k věku, prokrvení, známky šoku.
• Dechovou aktivitu: frekvence, typ dýchání (prohloubené, acidotické – Kussmaul)
• Neurologický stav: somnolence, letargie, iritabilita, křeče.
• Břišní status: palpační bolestivost, známky NPB – vyloučení chirurgické příčiny.

5. Zhodnoťte laboratorní a zobrazovací vyšetření, která mohou být indikována u dítěte s akutní gastroenteritidou:

Student chápe, že u nekomplikovaného průběhu není laboratorní vyšetření vždy nutné, ale zná jeho indikace:

• Středně těžká a těžká dehydratace, nejasný obraz, závažný klinický stav, selhání perorální rehydratace, poruchy vědomí.
• Laboratorní vyšetření:
  • Acidobazická rovnováha, iontogram – hyponatremie, hypernatremie, kalemie.
  • Renální parametry – urea, kreatinin, posouzení prerenálního selhání.
  • Krevní obraz, CRP – spíše ke zhodnocení celkového stavu.
  • Mikrobiologické/parazitologické vyšetření stolice – u protrahovaného nebo těžkého průjmu, krve ve stolici, podezření na parazity nebo epidemiologické důvody.

6. Definujte typy dehydratace podle koncentrace sodíku:

Student umí rozlišit:

• Izotonická dehydratace: nejčastější, ztráta vody a soli ve stejném poměru, Na⁺ v séru 130–150 mmol/l.
• Hyponatremická dehydratace: větší ztráta sodíku než vody → riziko edému mozku při příliš rychlé korekci, Na⁺ < 130 mmol/l.
• Hypernatremická dehydratace: větší ztráta vody než sodíku, Na⁺ > 150 mmol/l → riziko krvácení do mozku při rychlé korekci, dítě často relativně dobrého vzhledu, ale neklidné, hypertonus.

7. Vysvětlete základní principy léčby akutní gastroenteritidy:

Student chápe, že základem je rehydratace, udržení výživy a klidový režim, ne rutinní podávání léků:

• Perorální rehydratace: první volba, ORS dle doporučení ESPGHAN (osmolalita, obsah Na⁺, glukózy).
• Nepřerušovat kojení, včasné zavedení výživy, dítě nesmí hladovět.
• Možno použít NGS, pokud dítě odmítá perorálně.
• Dietní doporučení: krátkodobě strava s nižším obsahem tuků a laktózy, dostatek energie.

8. Popište intravenózní rehydrataci a spočítejte objem tekutin:

Student ví, kdy je indikována i.v. rehydratace:

• těžká dehydratace, selhání p.o. rehydratace, porucha vědomí, zvracení znemožňující p.o. příjem, šokový stav

• Ví, jak vypočítat objem tekutin:
  • Akutní bolus: 20 ml/kg izotonického roztoku (Ringer, fyziologický roztok) během 15–30 minut, opakovat dle stavu.
  • Deficitní část: přepočet podle poklesu hmotnosti – např. 10% úbytek = 100 ml/kg.
  • Celkový objem na 24 hod = deficit + bazální potřeba (100 ml/kg do 10 kg, 50 ml/kg od 10–20 kg, 20 ml/kg nad 20 kg).
  • Podání: první 1/2 během 8 hod, zbytek během 16 hod.
  • Student chápe nutnost pravidelného klinického přehodnocování, kontroly iontů a ABR.

9. Vysvětlete rizika chybné rehydratace:

Student zná rizika:

• Příliš rychlá korekce hyponatrémie → riziko pontinní myelinolýzy.
• Příliš rychlá korekce hypernatrémie → riziko edému mozku nebo hemoragie.
• Podání hypotonických roztoků i.v. – zákaz! → pouze izotonické roztoky!

10. Znáte další podpůrná opatření:

• Racekadotril – nad 3 měsíce věku, snižuje sekreci.
• Probiotika – Lactobacillus GG, Saccharomyces boulardii.
• Smekta – symptomaticky.
• Antiemetika – opatrně (ondansetron v nemocnici).
• Neužívat loperamid, střevní adsorbencia – u dětí kontraindikováno.

11. Vysvětlete, kdy je indikovaná hospitalizace:

Student ví, že hospitalizace je indikována při:

• Těžké nebo střední dehydrataci, selhání p.o. rehydratace, přetrvávající významné ztráty tekutin (zvracení).
• Změně vědomí, křečích, suspekci na jinou než infekční příčinu (invaginace, apendicitida).
• Věk < 2 měsíce, sociálně rizikové prostředí

12. Vysvětlete rodičům, jak postupovat při ambulantní léčbě akutní gastroenteritidy a kdy je nutné vyhledat bez většího prodlení lékaře

HodKr, Tuková Jana