PBL

Z Profiles

Výuka orienotvaná na problém - Problem-Based Learning je metoda aktivního učení, při které se studenti učí prostřednictvím řešení otevřených a komplexních problémů.

Tyto problémy nemají předem dané jedno správné řešení — studenti sami formulují, co potřebují zjistit, a aktivně vyhledávají potřebné informace. Učitel (tutor) je provází procesem, ale nepředkládá hotové odpovědi.


1️⃣ Podstata metody

  • Výchozím bodem je problém – neúplná informace, klinická situace, vědecká otázka.
  • Studenti definují vlastní učební cíle – co se musí naučit, aby problém vyřešili.
  • Výuka probíhá ve skupinách – sdílení znalostí, týmová spolupráce.
  • Učitel je facilitátor – klade otázky, usměrňuje diskusi, podporuje kritické myšlení.

2️⃣ Jak probíhá typický PBL cyklus

  1. Představení problému (krátký popis, např. klinický případ bez úplných dat).
  2. Diskuse a brainstorming – studenti formulují hypotézy a učební cíle.
  3. Samostudium – každý člen skupiny si nastuduje přidělené téma.
  4. Druhé setkání – sdílení informací, společné řešení problému.
  5. Závěr a reflexe – shrnutí klíčových poznatků a jejich propojení s praxí.

3️⃣ Výhody

  • Podporuje samostatnost a zodpovědnost za vlastní učení.
  • Rozvíjí klinické myšlení a schopnost řešit složité situace.
  • Propojuje teorii s praxí už v raných fázích studia.
  • Posiluje týmovou spolupráci a komunikaci.

4️⃣ Rozdíl oproti CBL (Case-Based Learning)

PBL CBL
Výchozí bod Otevřený problém s více možnými cestami Konkrétní případ s jasným řešením
Učební cíle Formulují studenti během procesu Předem dané, navázané na konkrétní LO
Role učitele Facilitátor procesu Moderátor odborné diskuse
Primární účel Získání nových znalostí a dovedností Aplikace a upevnění již nabytých znalostí

Metodický návrh zavedení Problem-Based Learning (PBL) do kurikula

1️⃣ Cíle zavedení PBL

  • Podpořit aktivní učení – studenti sami vyhledávají a propojují informace.
  • Rozvíjet dovednosti řešení problémů – analyzovat situaci, formulovat hypotézy, plánovat kroky.
  • Propojit základní a klinické obory – studenti vidí smysl teorie v klinické praxi.
  • Rozvíjet týmovou spolupráci a komunikaci – skupinové řešení úloh.
  • Naplnit kompetenční rámec PROFILES – zejména Lifelong learning, Clinical reasoning, Collaboration, Communication.

2️⃣ Vazba na PROFILES a kurikulární strukturu

  • Learning Outcomes: PBL scénáře jsou navázány na LO pro příslušné předměty (úroveň must know / should know).
  • SSPs a EPAs: Úlohy reflektují relevantní SSPs a EPAs (např. EPA 1 – Gather a history and perform a physical examination, EPA 7 – Formulate and implement management plans).
  • CanMEDS: PBL výrazně rozvíjí kompetence Scholar, Communicator, Collaborator.

3️⃣ Návrh implementace do kurikula

Fáze Časový rámec Hlavní úkoly Zodpovědnost
Pilotní fáze 1 semestr (1–2 vybrané předměty, např. fyziologie, patofyziologie) Výběr 4–6 vhodných problémů, školení tutorů MEDIC + garanti předmětů
Rozšíření následující semestr Zapojení dalších předmětů (včetně klinických), úprava scénářů dle zpětné vazby MEDIC + katedry
Plná integrace 2–3 roky PBL jako standardní formát výuky v základních i klinických oborech Garant kurikula + MEDIC

4️⃣ Struktura PBL cyklu (dvě setkání po 90 minutách)

1. setkání – Analýza problému

  1. Prezentace problému (krátký popis situace, může být i neúplný)
  2. Identifikace neznámého – co je třeba zjistit, jaké otázky si klademe
  3. Brainstorming – hypotézy a možné vysvětlení
  4. Formulace učebních cílů – co se musíme naučit, abychom problém vyřešili
  5. Rozdělení úkolů – samostatné či skupinové vyhledávání informací

Samostudium (mezi setkáními)

  • Studenti vyhledají informace z odborné literatury, guideline, výukových materiálů.

2. setkání – Řešení a syntéza

  1. Sdílení zjištěných informací
  2. Diskuse a konfrontace hypotéz
  3. Formulace řešení problému
  4. Závěr a reflexe – shrnutí, propojení s teorií a praxí

5️⃣ Role a příprava tutora

  • Role: facilitátor skupiny, ne přednášející. Pomáhá studentům formulovat cíle, usměrňuje diskusi, klade doplňující otázky.
  • Příprava:
    • Školení MEDIC (6–8 h) – principy PBL, facilitace, techniky práce s otázkami.
    • Znalost rámce problému, ale ne nutně detailní řešení (studenti si ho mají najít sami).
    • Schopnost vést závěrečnou reflexi.

6️⃣ Šablona PBL problému

  1. Název / téma problému
  2. Vazba na LO / SSP / EPA
  3. Cíle lekce
  4. Úvodní popis problému (struhý, ale otevřený)
  5. Pomůcky / data k dispozici
  6. Průběh problému (možné doplnění během druhého setkání)
  7. Možné směry řešení (pro tutora)
  8. Klíčové body k zapamatování
  9. Doporučené zdroje

7️⃣ Hodnocení a zpětná vazba

  • Formativní hodnocení: aktivita ve skupině, kvalita spolupráce, schopnost formulovat učební cíle.
  • Self-assessment: studenti hodnotí, jak přispěli k řešení.
  • Evaluace metody: anonymní zpětná vazba po cyklu.
  • Dlouhodobé sledování: vliv na výsledky zkoušek, schopnost řešit komplexní úlohy.

8️⃣ Potřebné zdroje a podpora

  • Personální: školení tutorů, garant PBL pro každý zapojený obor.
  • Materiální: místnosti pro malé skupiny, přístup k databázím a literatuře.
  • Digitální nástroje: LMS (Moodle), wiki.profilesmed.cz pro sdílení scénářů a studijních cílů, MS Teams pro online verzi.
  • Finanční: odměna tutorům, časová dotace pro tvorbu scénářů.

9️⃣ Doporučené kroky k zahájení

  1. Výběr pilotních oborů – ideálně základní teoretické předměty a alespoň jeden klinický.
  2. Sestavení týmu pro tvorbu problémů.
  3. Školení tutorů – facilitace, formulace učebních cílů.
  4. Pilotní implementace a sběr zpětné vazby.
  5. Revize metodiky a expanze.